V nejteplejších krajích naší země by se olivovník mohl na chráněném místě vysadit ven. Bohužel ale většina území nemá pro tento strom vhodné klima, a tak je třeba rostlinu kultivovat v květináči.
Při pěstování olivovníku v květináči by měla být rostlina umístěna v oblasti chráněné před studenými větry. Olivovník by měl být na slunném místě, nejlépe s jižní expozicí. V příchodem mrazů je vhodné rostlinu přemístit k oknu v domě, aby jí bylo možné zajistit dostatek světla. Neměla by být přímo u radiátoru. V přirozeném prostředí je přes zimu v chladnu bez mrazu a průvanu. Období mezi slunným podzimem a třeskutou zimou může být v dobře izolovaném skleníku.
Oliva je ovoce, ne zelenina. Může být zelená, fialová, tmavě hnědá, černá a dokonce i růžová.
Hnojení je nutné na jaře, před rozkvětem olivovníku. Hnojivo je nutné podávat současně se závlahou: doporučuje se přidávat kapalné hnojivo do závlahové vody.
Olivovník, stejně jako všechny rostliny v květináčích, potřebuje častější zavlažování než rostliny pěstované v zemi. Kořeny mají velmi omezené vývojové možnosti, proto je nutná pravidelná zálivka od jara do pozdního podzimu. Na podzim se zalévá vzácněji a přes zimu bude muset zálivka úplně přestat (za předpokladu, že rostlina není u zdroje tepla).
V létě by měl být olivovník zaléván minimálně každý týden. Na jaře každé dva až tři týdny, na podzim by se měla zalévat jednou za měsíc. Mezi jedním a dalším zavlažováním je nutné zajistit, aby se všechna voda z předchozího zavlažování absorbovala. Olivovník špatně snáší stagnaci vody.
Olivovník může dosáhnout výšky 8 - 15 metrů. Koruna je dobře rozvětvená a zaobleného tvaru.
Pro pěstování olivovníků v květináčích je nezbytný řez. O tvaru je třeba rozhodovat již od prvních let vývoje. Pro udržení omezeného růstu bude nutné urychleně řezat větve tak, aby si zachovaly vzhled a navodily určitý růst.
Olivovník v květináči by měl být prořezán tak, aby si zachoval stonek požadované výšky, ze kterého se větví různé větve. Tvar korunky může být válcový, kónický, komolý kužel nebo kuželově válcový a musí být zvolen hned při prvním prořezávání.
Alternativně existuje jiná forma vhodná pro pěstování oliv v květináčích, kdy tři nebo čtyři hlavní větve vycházejí ze základny kmene. Kmen rozvíjí tyto hlavní větve téměř na úrovni země a rostlina nabývá téměř keřovitého tvaru. K získání tohoto tvaru se v prvních letech vývoje provádí intenzivní řez, tedy těžké zásahy ke stimulaci růstu nových výhonků na bázi kmene.
Jeden z nejstarších olivovníků na světě je na ostrově Kréta. Strom je starý asi 4000 let a stále plodí.
Řez musí být proveden tak, aby řezná plocha zůstala svažující se směrem dolů, tato potřeba vyvstává z důvodu umožnění dobrého odtoku vody a zabránění zakořenění plísní nebo jiných parazitárních chorob.
Pokud máte olivovník s již narýsovaným tvarem, prořezávací zásahy slouží pouze k vyrovnání olistění. Přečnívající větve odřízněte, aby se na jedné straně netvořily příliš silné větve a na druhé zakrnělé. Během prořezávání olivovníku v květináči pokračujte shora dolů.
Průměrná životnost olivovníku se pohybuje mezi 300 a 600 lety.
Olivová ratolest je symbolem míru . Lidé během historie používali olivovou ratolest, aby vyhlásili příměří tím, že ji dali svým nepřátelům. Olivové ratolesti se v minulosti používaly také pro korunování šampionů na olympijských hrách. Tato tradice byla obnovena během olympijských her v Aténách v roce 2004
Olivy obsahují asi 20 % oleje. Lidé na celém světě spotřebují 2,25 milionu litrů olivového oleje ročně. Tento olej je mnohem zdravější a má jemnější chuť ve srovnání s běžnými rostlinnými oleji.
Olivový květ je bílý a kvete až po čtyřech letech. První sklizeň lze očekávat po 15 letech.
Olivovník je stálezelený a může žít až 2000 let. Dnes je po celém světě vysazeno přes 800 milionů olivovníků.
Než jsou olivy poživatelné, musí být zpracovány, aby se odstranil hořký glukosid oleuropein, takže se obvykle nejprve ošetří louhem a poté se nakládají.
Hlavně na jaře jsou cibuloviny nejoblíbenější ozdobou našich zahrad a dvorků. Lemují probouzející se trávníky, rozjasní květináče a truhlíky. Tyto pestré a nenáročné rostliny si zaslouží péči i poté, co jejich krása začne mizet.
Krtek, který se nastěhuje do vaší pečlivě udržované zahrady, není vůbec tak roztomilý, jako známý krteček, co nosil kalhoty. Krtek má sice krásný kožíšek, který ho dokáže chránit, ale jinak je to tvor podivný a v zahradách nežádoucí.
Slimáci jsou jedním z nejobtížnějších návštěvníků v zahradě a způsobují zkázu jak na lahodných brukvovitých rostlinách či salátech, tak na krásných okrasných rostlinách.