Šalvěj je jednou z nejpoužívanějších aromatických bylin v kuchyni a také jednou z nejvíce pěstovaných na balkonech a zahradách.
Je to vytrvalá a stálezelená rostlina středomořského původu, rustikální, s velmi snadným způsobem pěstování.
Má mnoho využití v receptech, protože je vynikající jak k masu, tak třeba k ochucení těstovin. Ve své jednoduchosti je výtečný například dresink s máslem a šalvějí, velmi dobrý na noky a plněné těstoviny.
Šalvěj (Salvia Officinalis) je keřovitá rostlina příbuzná s dalšími důležitými aromatickými bylinami, jako je máta, tymián, oregano a rozmarýn. Kromě vůně je snadno rozpoznatelná pohledem na listy, které se vyznačují podlouhlým oválným tvarem s nádechem bílé.
Je to vytrvalý
druh, který dosahuje výšky asi půl metru a poté se může rozkošatit a vytvořit
krásný keř.
Existuje celá řada odrůd šalvěje, s různými charakteristikami jak estetickými, tak z hlediska aroma, od bílé šalvěje přes podivnou ananasovou šalvěj až po obří šalvěj se zvláště velkými listy, vynikajícími na smažení.
Šalvěj je rostlina, která miluje teplo a dává přednost slunným místům, pokud ji chceme pěstovat na okenním parapetu nebo na balkóně, musíme to vzít v úvahu a vyhýbat se severní straně domu. I na zahradě je vhodné vybrat jí slunné místo. Ačkoli upřednostňuje mírné podnebí, je to velmi odolná rostlina vůči mrazu, i když dlouhodobě je lepší keř chránit přikrytím slámou, listím nebo větvemi z jehličnanů. Tato aromatická rostlina se nebojí sucha, problém může mít při dlouhodobému pobytu v dešti a vlhku.
Rostlina se přizpůsobuje jakémukoli typu půdy, trpí pouze stagnací vody a příliš kompaktními a jílovitými půdami.
Rostlina salvia officinalis se může množit dvěma způsoby: výsevem nebo řízkováním. Pěstování ze semene je pomalá operace, zatímco metoda řízkování je mnohem jednodušší, takže se jí obecně dává přednost. Alternativně můžeme rostlinu vyrýt a rozdělit kořenovou část na několik částí.
Semeno šalvěje je velmi malé a má nízkou klíčivost, proto pokud se rozhodnete jej zasít, je důležité dát více semen, než potřebujete.
Nejvhodnějším obdobím pro setí šalvěje je začátek jara, tedy mezi březnem a dubnem, aby v květnu byly sazenice dost robustní pro přesazení do volné půdy.
Řízkováním můžete za krátkou dobu získat novou rostlinu. Zajímavé na tomto typu množení je to, že zachováte přesně stejnou odrůdu jako je mateřská rostlina, bez genetických variací.
Řízkování šalvěje se provádí na jaře, přičemž ideální je mladá větvička, jejíž délka je nejméně 10 cm. Větvičku připravíte oloupáním dolního konce od listů, stačí zachovat pouze 4 nejvyšší listy.
Větvičku stačí jen zasadit koncem do květináče, kde je zemina smíchaná s pískem. Nenechte substrát nikdy vyschnout. Větvička zasazená v březnu bude pravděpodobně zakořeněná a připravená k přesazení již v květnu.
Zakořeněnou rostlinu musíte zasadit do země. Nejprve je dobré zpracovat půdu tak, aby byla vhodná pro sazenici, tedy kyprá a odplevelená. Může se přidat vyzrálý kompost.
Rostliny salvia officinalis můžete vysazovat po celý rok, s výjimkou zimních měsíců. Ve velmi horkých oblastech je dobré vyhnout se těm nejteplejším okamžikům letní sezóny.
Pro domácí spotřebu šalvěje je jedna rostlina víc než dost. Pokud však chcete zahájit profesionální pěstování bylin, zvažte dodržení vzdálenosti mezi rostlinami asi 40 cm a mezi řádky 70 cm.
Po přesazení je nutné rostlinu denně zalévat, než dobře zakoření.
Přidání kompostu je v pořádku, ale pak je třeba mít na paměti, že příliš časté přidávání živin může ovlivnit aroma listů. Šalvěj však potřebuje dusík, pokud chcete, aby produkovala mnoho listů.
Ochrana rostliny před chladem
V zimě, zejména v severních oblastech, je vhodné chránit kořenový systém této léčivé rostliny kompostem, aby byly kořeny chráněny před zamrznutím.
Stejně jako mnoho trvalek je užitečné pravidelně regulovat rostlinu prořezáváním.
Šalvěj je třeba stříhat dvakrát ročně. Před jarem jsou suché větve a listy odstraněny, zatímco na konci kvetení je prostříhávání větší a odstraňuje většinu zelených větví. To keř omlazuje a udržuje ho zdravý a produktivní.
Šalvěj je rustikální a odolná rostlina.
Nejčastějším nepřítelem této aromatické látky jsou mšice, které mohou napadnout rostlinu. V tomto případě stačí postřik z macerátu kopřiv nebo mýdlovou vodou. Pokud použijete chemický postřik, rostlinu delší čas vynechte z použití v kuchyni.
Nejčastějším onemocněním je plíseň nebo padlí, které jsou většinou důsledkem dlouhodobého vlhka.
V ekologickém zemědělství je upřednostňována prevence, která spočívá pouze v obhospodařování půdy a prořezávání keře tak, aby nedocházelo ke stagnaci vody v místě růstu a aby v keři cirkuloval vzduch.
Pokud je třeba postřik, používají se prostředky na bázi síry.
Listy šalvěje lze sbírat po celý rok, protože jejich aroma je vždy dobré a dostupné i během zimy, na rozdíl od jiných rostlin, jako je máta a bazalka, které mají mnohem proměnlivější koncentraci aromatických olejů v závislosti na období a nevydrží v chladných měsících.
Skladování
Pro případ mrazivého období si lze šalvěj uskladnit:
Kulinářské použití šalvěje
Šalvěj se při vaření používá jako koření. Listy lze vařit s masem nebo restovat s trochou másla. Jsou vynikající k dochucení masa a ryb.
Léčivka
Šalvěj je již od starověku známá jako léčivá rostlina. Má protizánětlivé účinky a pomáhá hojení, zlepšuje zažívání. Podporuje správnou činnost nervů, očí a žláz. Mírní průjmová onemocnění a bolest v krku. Působí i jako dezinfekce.
Nejen že citron odstraňuje úzkost, zlepšuje imunitu, ale také pomáhá hubnout a zlepšuje trávení. Navíc je osvěžující. V citronové vodě vypijete klidně šťávu ze dvou citronů každá den.
Tato rada rozhodně nezaujme kuchařky, které kupují nejlevnější druh těstovin a doma je servírují s kečupem a eidamem. Samozřejmě nic proti chuti, ale v takovém případě není vůbec třeba něco o těstovinách vědět.
Když překročí konzervy "životnost" a datum na obalu už je prošlé, nejspíš je v obchodě už nekoupíte, ale když při úklidu spíže narazíte na zapomenutou zásobu konzerv, rozhodně nemusí být nepoužitelné.
Rostliny rozmarýnu se běžně pěstují v bylinkových zahrádkách nebo květináčích a sklízejí se pro své aromatické listy a nezaměnitelnou chuť. Sklizeň a péče o rostlinu má i svá úskalí a je dobré vědět, jak na to.
Tato omáčka pochází z města Trapani na západním pobřeží Sicílie severně od Marsaly. Klíčovými složkami pesta jsou mandle, sýr Pecorino (ovčí), čerstvá rajčata, česnek a olivový olej.
Uspěchaný životní styl se často projevuje ve špatných stravovacích návycích. Lidé v produktivním věku často během dne nakupují jídlo, které je rychlé na konzumaci, aby se dlouho nezdržovali. Rozhodující je i cena jídla. Už méně se hledí na kalorie, tuky, obsah prospěšných látek jako je vláknina, vitamíny a minerály.
Jak jasmínová rýže, tak basmati rýže jsou aromatické dlouhozrnné rýže Indica. Liší se v mnoha ohledech, včetně původu, textury, vůně a chuti.
Šalotka je velice jemná a chutná zelenina, která však kvůli dostupnosti stále zůstává upozaděná za cibulí, kterou najdete v regálech i těch nejzastrčenějších obchodů s potravinami. Malé cibulky šalotky dodávají okouzlující cibulovo-česnekovou chuť a vůni všem druhům pokrmů.
Natvrdo uvařit vejce trvá pár minut. Vejce jsou často považovaná za praktickou potravinu na cesty, protože mají výbornou výživnou hodnotu a uvařená vydrží v dobré konzumní kvalitě několik dní. Ale víte přesně, jak je to doopravdy?